První ročník se nesl ve znamení ženy statečné z Přísloví 31. Další rok jsme věnovaly Naději, která se jako nitka proplétala všemi programy. Protože věříme, že naděje v Kristu je naším největším povzbuzením, rozhodly jsme se - i s myšlenkou na naši přítelkyni a podstatnou součást organizačního týmu prvního ročníku Naději - i třetí ročník konference povzbudit sebe i všechny ostatní Nadějí jako hlavním tématem, protože
naději máme v Bohu živém. (1. Tim 4,10)
Ať je vám i letošní ročník, ten jeden společně strávený podzimní den,
k povzbuzení a velkému užitku.
HLAVNÍ SLOVO/VYUČOVÁNÍ
Bůh, který mě vidí
Bonnie Štefančík
Můj manžel (Čech) a já jsme misionáři ve Strakonicích. Ve službě se zaměřuji na zakládání sboru, učení angličtiny, campy, službu ženám a kázání (jak asi poznáte). Mám ráda poutavé příběhy, ať už jde o dobrou literaturu, nebo něco jiného. Ráda pronikám do detailů, zápletky, postav, ráda si představuji souhru lidských pocitů, které jsou společné nám všem, a to všechno mi pomáhá prohlubovat mou touhu nořit se do příběhových částí Písma. Když hledám odpověď na otázku, kdo je Bůh v tomto příběhu, zjišťuji, že je to často ten stejný Bůh jako v našich příbězích. Moje 4letá dcera Sára má stejnou lásku k příběhům jako já a často mě překvapí svým vhledem, schopností spojovat myšlenky a vyvozovat důsledky. Naneštěstí je moje přemýšlivé já málokdy dost rychlé, aby předešlo nepředstavitelným a netradičním věcem, které dělá můj 2letý syn a které často vyústí ve zvláštní spojení údivu a zbožňování a přidají se na postupně rostoucí seznam historek o Samuelovi.
SEMINÁŘE A ŘEČNÍCI
Nebesa vypravují o Boží slávě
Všechno, co Hospodin stvořil, ukazuje na Něho. Živá i neživá příroda i rozlehlý vesmír. Nebeská světla jsou dána, aby oddělovala den od noci a byla na znamení časů, dnů a let. Pojďme se tedy zamyslet, co lidem skrze stvořené sděluje Stvořitel. Ten, který každou hvězdu volá jménem. Ten, který jediný umí rozvázat i Orionův pás.
Iva Dvořáková
56 let, civilní profesí ekonom, 34 let šťastně vdaná, dvě dospělé děti.
Biblické svátky v naší domácnosti
Starý zákon nám nabízí řadu příběhů o Boží milosti, záchraně jeho lidu, o "divech, jež pro lidi koná", jak píše žalmista. Mnohé z těchto příběhů se v křesťanské tradici připomínají skoro už jen v nedělní škole. Naproti tomu židovská tradice slavení svátků je velmi bohatá a pestrá. Některé svátky jsou předepsané zákonem Mojžíšovým. Jiné nejsou přikázané, ale přesto mají každoročně připomínat Boží jednání v dějinách i v našich životech. Ve svém dvoudílném semináři nabízím možnost obohatit naši křesťanskou sváteční tradici (Vánoce, Velikonoce, Letnice) o celou řadu dalších svátků, ať už Biblí předepsaných, nebo pouze připomínaných. Budeme mluvit konkrétně o tom, co můžou biblické (a/nebo židovské) svátky přinést naší rodině, jak na ně připravit domácnost a jaké další aktivity (pro děti i dospělé) se k nim váží. Těžištěm všech biblických svátků je otevřená Bible a prostřený stůl. Základem našeho workshopu je kromě toho ještě otevřená mysl a pomyslný stůl plný tradic, ze kterého stačí vybrat si podle vlastní chuti.
Michaela Zoubková
Vyrostla jsem v křesťanské rodině, která má historicky židovské kořeny. Do tradiční židovské komunity tedy nepatřím, ale do té křesťanské se leckdy úplně nevejdu. Děti máme sedm let v židovské škole a moje maminka žije v Izraeli. Domnívám se, že židovská a křesťanská tradice jsou propojeny víc, než jsme zvyklí si připouštět. Vycházím z toho, že Ježíš nebyl "křesťan", ale žid, který, jak předepisuje Zákon, chodil minimálně 3x za rok do chrámu, studoval "svatá písma" a vyrůstal v kultuře, kterou je škoda od křesťanství oddělovat či dokonce odtrhnout.
Mám teologické vzdělání, pracuju na částečný úvazek jako diakonka ve sboru KS Praha a jako projektová manažerka pro Evangelikální teologický seminář. S manželem Matoušem máme dvě děti.
Manželka vedoucího? Jak se to dělá?
Jaká má být ideální žena vedoucího? Jak odolat tlaku v manželství? Co je prioritou v životě vedoucího? O těchto a jiných otázkách si budeme povídat na semináři o roli manželky vedoucího. Seminář bude probíhat formou rozhovoru dvou přítelkyň, začínající a zkušené manželky pastora, zaměříme se na roli manželky, (ne)naplňování očekávání druhých, rodinu ve službě celé kazatelské rodiny i na krize. Doufáme, že každá z nás bude moci přijmout požehnání.
Ani Hlavsová
Jmenuji se Mariyani, pocházím z Indonésie. Je mi 44 let, jsem 17 let vdaná a máme 2 kluky (10 a 8 let). Můj manžel je pastorem Apoštolské církve v Ústí nad Labem.
Pěstounská péče
"Pro útlak ponížených, pro sténání ubožáků teď povstanu, praví Hospodin." Žalm 12,6
V roce 2013 jsem na OSPODu podala žádost o výkonu pěstounské péče na přechodnou dobu. Předcházela tomu věta mé přítelkyně, máš ráda malé děti, nechtěla by ses o pěstounství na přechodnou dobu zajímat? Tím, aniž by tušila, rozběhla moji touhu jít do něčeho neobvyklého, užitečného... něčeho, co má smysl.
Od té doby uplynul již nějaký ten čas a já mohla prožít, že Bůh je Otcem sirotků (Žalm 68,6). Otcem, který má srdce pro děti opuštěné, utlačované, děti bez domova, bez lásky. Chtěla bych vás vybídnout, abyste se zamysleli a také otevřeli svá srdce nějakému opuštěnému dítěti. Vím, že adopce či pěstounská péče není pro každého, ale možná, že jste o tom jen nikdy nepřemýšleli. Nebo se bojíte selhání, máte pochybnosti... či jiné otázky. O tom všem bych si s vámi ráda popovídala.
Dagmar Provazníková
Pěstounka.
Psychiatrie v kontextu křesťanství
Seminář otevře některá témata z oboru psychiatrie, např. konkrétní psychické nemoci, antidepresiva a další medikace, a z pohledu věřící lékařky je propojí s křesťanskou vírou a biblickými principy.
Dagmar Humenská
MUDr. Dagmar Humenská je psychiatrička a primářka Psychiatrického a psychoterapeutického oddělení Nemocnice Ostrov, kde působí od července 2010. V minulosti založila denní stacionář při psychiatrické nemocnici, kde pracovala 10 let. Mimo jiné působila na několika místech na Slovensku nebo v Táboře. Kromě práce v ostrovské nemocnici má také soukromou praxi.